Geryon.org
Terapia rozhovorom
Terapia rozhovorom
Nedirektívna psychoterapia
Terapii rozhovorem (také: terapie orientovaná na klienta, psychoterapeutický rozhovor, nepřímá psychoterapie) zavedl r. 1942 Carl R. Rogers (8.1.1902 - 4.2.1987, americký psycholog; představitel humanistické psychologie).
Název terapie orientované na klienta ukazuje na skutečnost, že v popředí zájmu stojí léčený člověk, nikoli jeho „nemoc“ nebo určité její symptomy. Označení klient (místo pacient) klade důraz na zvýšenou osobní samostatnost, dokonce i zodpovědnost.
Podstatný na této terapii je pozitivní vztah lékař-pacient. Úkolem terapeuta je naslouchat a zdržovat se jakékoliv interpretace. Chce-li být objektivním, nesmí dávat žádné rady, neboť ty pocházejí ze zkušenosti, a jsou proto subjektivní. Opakováním a zpřesňováním toho, co klient vypráví o svých pocitech a jednáních, podněcuje pacienta k sebeobjevování. Tři základní podmínky psychoterapeutického jednání (podle C. R. Rogerse) jsou:
Empatie: Pochopení vcítěním. Terapeut se pokouší proniknout pocity klienta tak dokonale, aby se mu podařilo vidět jeho svět tak, jak ho vidí klient sám. Pokouší se vnímat pacientův strach, radost nebo zmatek a napomáhá je formulovat jazykově přiměřenou formou.
Pozitivní ocenění a emocionální vřelost: Akceptování klienta není vázáno na žádnou podmínku. Náklonnost a ocenění se neztrácí ani tehdy, jestliže se klient vrací nazpět, zaujímá obranný postoj, kritizuje terapeuta nebo jej dokonce odmítá.
Pravost a kongruence: Terapeut je ve vztahu ke klientovi „sám sebou“. Nevystupuje vůči němu v roli terapeuta. Pronesená vyjádření musí souhlasit s jeho vnitřním prožíváním. Pravost přesvědčení je předpokladem klientovy důvěry.
C. R. Rogers (1972):
„Nejdůležitější technika spočívá v povzbuzování klienta, aby vyjadřoval pocity a postoje, až se spontánně a samo sebou dostaví chápavé porozumění. Pochopení se totiž - často právě poradcovou snahou vyvolat je - překazí, a někdy i znemožní...
Hlavním cílem poradce je tedy pomoci klientovi, aby nechal padnout jakýkoliv strach z kritiky, rady nebo poradcova nařízení. Dosáhne-li se tohoto cíle, je klient schopen vidět celou situaci v její realitě, aniž by se musel ospravedlňovat nebo chránit. Pak může zřetelně vidět vztahy a v sobě samém rozpoznat až dosud skryté impulsy.“
Slovník cizích slov:
-empatie, vcítění do prožitků druhého
-kongruence, shoda, shodnost
Zdroj: Maria Furst - Psychologie
Název terapie orientované na klienta ukazuje na skutečnost, že v popředí zájmu stojí léčený člověk, nikoli jeho „nemoc“ nebo určité její symptomy. Označení klient (místo pacient) klade důraz na zvýšenou osobní samostatnost, dokonce i zodpovědnost.
Podstatný na této terapii je pozitivní vztah lékař-pacient. Úkolem terapeuta je naslouchat a zdržovat se jakékoliv interpretace. Chce-li být objektivním, nesmí dávat žádné rady, neboť ty pocházejí ze zkušenosti, a jsou proto subjektivní. Opakováním a zpřesňováním toho, co klient vypráví o svých pocitech a jednáních, podněcuje pacienta k sebeobjevování. Tři základní podmínky psychoterapeutického jednání (podle C. R. Rogerse) jsou:
Empatie: Pochopení vcítěním. Terapeut se pokouší proniknout pocity klienta tak dokonale, aby se mu podařilo vidět jeho svět tak, jak ho vidí klient sám. Pokouší se vnímat pacientův strach, radost nebo zmatek a napomáhá je formulovat jazykově přiměřenou formou.
Pozitivní ocenění a emocionální vřelost: Akceptování klienta není vázáno na žádnou podmínku. Náklonnost a ocenění se neztrácí ani tehdy, jestliže se klient vrací nazpět, zaujímá obranný postoj, kritizuje terapeuta nebo jej dokonce odmítá.
Pravost a kongruence: Terapeut je ve vztahu ke klientovi „sám sebou“. Nevystupuje vůči němu v roli terapeuta. Pronesená vyjádření musí souhlasit s jeho vnitřním prožíváním. Pravost přesvědčení je předpokladem klientovy důvěry.
C. R. Rogers (1972):
„Nejdůležitější technika spočívá v povzbuzování klienta, aby vyjadřoval pocity a postoje, až se spontánně a samo sebou dostaví chápavé porozumění. Pochopení se totiž - často právě poradcovou snahou vyvolat je - překazí, a někdy i znemožní...
Hlavním cílem poradce je tedy pomoci klientovi, aby nechal padnout jakýkoliv strach z kritiky, rady nebo poradcova nařízení. Dosáhne-li se tohoto cíle, je klient schopen vidět celou situaci v její realitě, aniž by se musel ospravedlňovat nebo chránit. Pak může zřetelně vidět vztahy a v sobě samém rozpoznat až dosud skryté impulsy.“
Slovník cizích slov:
-empatie, vcítění do prožitků druhého
-kongruence, shoda, shodnost
Zdroj: Maria Furst - Psychologie
Vytlačené z: http://Geryon.org/ © 2008 Geryon.org