Geryon.org
navzdy spolu
navzdy spolu
smrt devcete ktere se nedokazalo vyrovnat se skutecnosti
byla opustena a smutna nez poznala jeho....byl vsim cim chtela milovala ho byl tak milej a hezkej...nemohla si pomoci musela na nej porad myslet...dlouze se s nim prochazela a divala se mu do jeho studankovych oci v kterych se ji odrazel cely svet...citila se v bezpeci...uz nebyla sama... patril mu kousek jejiho srdce...smala se s nim a vecer usinala se vzpominkou na nej...myslela si ze uz nemůže být nikdy smutna...byl krasny den a slunce uz zapadalo...obloha byla plna nadhernych cervenych stinu...sli po ceste a ona byla tak stastna... zastavili se nakopci a divali se dolu..byl to krasny pohled na mesto..vitr lehce foukal a hladil je po tvari....stalo se to rychle ona zakopla a on ji chytil a dopadla na zem a on nikde...pomalu se nahla nad propast lezel tam nehybne..kricela jeho jmeno...ale nikdo ji neodpovidal...cervene svetilka a sirena signalizovala prijezd sanitky...lekar jen smutne pokyval hlavou...nechtela tomu verit...zachranil ji zivot ale sam o nej prisel...slzy ji stekaly po tvari...den byl tak krasny a tohle ne proc on?!bezela...nevedela kam pres slzy uz nevidela...sedla si na zem a plakala cele hodiny...porad tomu nechtela verit...prece nemohl byt mrtvy...on ne..citila prazdno a chlad...byla pulnoc...v hlavě jí výřily myslenky a vzpominky na nej...vzpominala na jeho usmev a polibky...proc se nas osud musel zmenit..nemohla se s tim smirit...z cervenych oci ji tekly slzy...byla sama tak strasne sama a smutna bez neho...zivot ji ho vzal...touzila se smat a byt stastna touzila po jeho dotecich...nebyl tam aby ji utisil...aby zmirnil jeji smutek jeji utrpeni...byla zima a klepala se ale nevnimala chlad...vytahla nuz a zaryla ho do ruky...krev ji stekala po dlani a kapala na zem...bylo to pro ni osvobozeni...najednou videla svetlo a bylo ji teplo uz nebyla smutna chtela jit za nim uz nechtela plakat chtela byt s nim...rano ji nasli promrzlou v kaluzi krve a vedle ni spatrili na kousku otrhaneho papiru nacmarano par vet:miluji te a jdu za tebou uz budeme navzdy spolu bez tebe muj zivot nema smysl uz nikdy nas nic nerozdeli....rozdelil je jeden okamzik...je zvlastni jak se nejhezci okamzik muze zmenit v nocni muru...
Vytlačené z: http://Geryon.org/ © 2008 Geryon.org